S přípravou na nový rok v zahradě postupně zpovídáme spřátelené odborníky na zahrady a lektory našich online kurzů. Začali jsme s trávníkářem Tomášem Šenou a semenářem Peterem Gajdoštinem, kteří vám tak dobře radili v lednovém livestreamu. Z povídání v zákulisí vyšlo zajímavé zjištění: Když se něčemu živému v zahradě nedaří, většinou nejde o neobvyklou diagnózu. Častěji zjistíme, že se jen zanedbaly základy. Třeba jen položení správné otázky, a sice: „jak si vybrat semena zeleniny a bylinek?”
V zahrádkaření to platí víc než kde jinde. Provázejí ho totiž mýty a polopravdy, které jako včelka z květu na květ přelétají z člověka na člověka. A internet je pro ně živná půda. Proto se dnes s Peterem Gajdoštinem z Dobrásemena.cz pojďme vrátit právě k těm základům, ať máme jistotu, že si svá semínka vybíráme správně. Řeč bude o použitelnosti starých semen, jejich skladování nebo výběru odrůd zeleniny. A při té příležitosti si konečně udělejme jasno, jak je to s hybridními odrůdami F1.
Jak na výběr semena zeleniny a bylinek
„Je to taková ruská ruleta,“ směje se Peter Gajdoštin. „Výběr správného osiva je přitom stěžejní. Když na jaře zasejete nesprávné semínko, často na to přijdete až v létě, kdy je již na reparát pozdě.“ Zároveň ale uznává, že právě zkoušení různých odrůd je na zahradničení jedna z nejzábavnějších věcí, i když se to ne vždycky povede.
Výrobci a prodejci semen mívají desítky odrůd od jedné plodiny. Důvod je jednoduchý, aby si každý vybral, co mu sedne. Vezměte si třeba taková rajčata. Vybírat můžete z keříčkových a tyčkových. Když ale jdete o úroveň níž, najdete v nabídce malá třešňová rajčata, která mají od 10 do 15 g, podlouhlá datlová rajčata nebo koktejlová rajčata (ta mají 40–50 g). Naopak takové velké biftekové rajče může vážit i půl kila. Tahle rajčata mívají žebrovaný a lehce splácnutý tvar a příjemnou máslovou chuť.
Ani výběr klasického červeného rajčete, toho 100g, na které jsme u nás zvyklí, není tak snadný. I tady budete muset experimentovat, ochutnávat od sousedů a najít si odrůdy s vlastnostmi, které vám vyhovují. Měkká rajčata totiž mají ve zvyku praskat, což ne každému vyhovuje. Rajčata, která nepraskají zase bývají tvrdá a nemusí vám chutnat. Neexistuje rajče, které by bylo měkké a nepraskalo a naopak. Vždy musíte z jednoho požadavku slevit.
Jak si tedy lidi vybírají, co chtějí pěstovat? „Většinou vyhraje fotka,“ říká Peter Gajdoštin. Dále pak často odrůdy, které jsou vyšlechtěné pro větší odolnost proti plísním, škůdcům a jiným neduhům typickým pro danou plodinu. Tyhle vlastnosti odrůdu prodávají, takže je spolehlivě na první dobrou uvidíte na sáčku se semínky a v popisku, pokud si semínka budete objednávat online.
Co vyčtete ze sáčků se semínky
Každý sáček by měl obsahovat několik klíčových informací. Především by vám měl říct, o jaký druh a odrůdu jde a kolik osiva obsahuje. Dál z něj zjistíte původ semínek. Ta mohou pocházet od pěstitelů u nás stejně jako od pěstitelů ze zahraničí. Na území EU se nicméně mohou distribuovat a prodávat jen určité odrůdy, proto třeba na eBay nebo Amazonu můžete najít semínka, na která u nás nenarazíte. (Nutno dodat, že to nemusí být na škoda. Dobrý prodejce beztak prodává jen odrůdy, které jsou vhodné do našich podmínek a má je ozkoušené).
Na sáčku se vždy uvádí partie. Považujte ji za rodný list osiva, podle kterého se dá přesně identifikovat, odkud osivo pochází. Chybět nesmí datum balení a datum doporučené spotřeby. Datum spotřeby vnímejte jako datum minimální spotřeby třeba u jogurtu. Jde o dobu, po kterou výrobce garantuje kvalitu a požadované vlastnosti. Neznamená to ale nezbytně, že byste semínka po vypršení expirace nemohli použít.
TIP: Semena určená k setí nepoužívejte k domácímu klíčení jedlých klíčků. Mohou být chemicky ošetřená proti plísním, mořená atd. Takhle ošetřených semínek sice na trhu ubývá a naopak se rozšiřuje nabídka bio osiva, ale stejně to neriskujte.
Jsou semena ze supermarketu horší?
Existuje něco jako špatná a dobrá semena? Špatní a dobří prodejci? Peter Gajdoštin upozorňuje na to, že semena jsou živý materiál a jejich klíčivost dokáže ovlivnit řada faktorů, o kterých tu ještě bude řeč. Otázku, kde semena kupovat, nejde proto uspokojivě zodpovědět. Někomu perfektně vzejdou semínka ze supermarketu, jiný bude přísahat, že nejsou kvalitní. My osobně v tom po přípravě online kurzu Jedlá zahrada máme jasno a pro dobrá semena si chodíme právě na Dobrásemena.cz. Víme totiž, že než odrůdu na e-shop dají, vyzkouší si ji vypěstovat, jestli je vhodná pro naše podmínky, a zelenou jí tak dal sám Peter Gajdoštin.
Na co ovšem je potřeba upozornit, jsou podvodné prodeje netradičních odrůd na eBay a jiných zahraničních portálech. Najít se na nich dají třeba modrá nebo fialová rajčata. Už na první pohled jde o vyphotoshopované obrázky, řada lidí to ale nepozná a v naději, že se pěstitelům takhle nezvyklou odrůdu skutečně podařilo vypěstovat, si semínka nebo sazeničky objednají. Ty sice přijdou, modré nebo fialové rajče z nich nikdy nevzejde. A reklamace se nedovoláte, profil společnosti totiž funguje jen pár měsíců nebo týdnu a pak už ji nikdo nedohledá. Ušetřete si peníze a starosti a vyhněte se takovým nabídkám obloukem.
Co znamená označení semen F1
Označení F1 musí mít hybridní odrůdy. Ty pěstitelé vytvoří zkřížením dvou nehybridních (rodičovských) odrůd. Takové nově vzniklé generaci se říká filiální, od toho F. A protože je první ve své linii, označuje se jedničkou. Na hybridech není nic divného, v přírodě se s nimi setkáme běžně a od nepaměti jsou součástí šlechtění rostlin i živočichů. Hybridi si totiž obvykle berou to nejlepší z matky a otce a totéž platí pro F1čková semena.
Proč se jim tedy někteří zahrádkáři vyhýbají? Důvodů je několik. Jedním jsou zkrátka předsudky nebo ideologická válka mezi zastánci průmyslově vykřížených hybridů, kteří jim přisuzují větší odolnost a výnosy, a mezi příznivci permakultury a tzv. původních odrůd, kterým vadí, že semena hybridů nejsou vhodná k semenaření a samozásobení. To je způsobené genetickou nestabilitou F1čkových odrůd. Zatímco hybrid první generace je žádanou kombinací konkrétních vlastností svých rodičů. U jeho „potomstva“ (semínek, která si posbíráte) nedokáže nikdo předem říct, co z nich vyroste a jestli budou mít vlastnosti, pro které jsme si je původně vybrali. Odrůdy F1 nejsou nezbytně lepší nebo horší než nehybridní odrůdy. Jsou vykřížené pro specifický efekt nebo vlastnosti a ty taky dostanete. Jen je zkrátka lepší si každý rok koupit nová semínka, pokud se vám odrůda zalíbí.
Tohle se koneckonců může týkat i nehybridních odrůd, pokud jsou cizosprašné. To znamená, že rostliny mají samčí nebo samičí květy a nedokážou se opilovat samy. Cizosprašné rostliny jsou závislé na opilovačích, kteří přinesou pil z cizí (samčí) rostliny na pestíky květů samičí rostliny. Takovou plodinou je třeba dýně hokaido. Můžete si sebrat semínka a příští rok si je vysít na zahradě, ale z 90 % můžete očekávat něco, co měli sousedi. Dokonce se vám může stát, že z jedné várky semínek vypěstujete tři různé druhy dýní.
Uchovávání semen
Našli jste stará semínka a nevíte, jestli je použít? Doba použitelnosti semen závisí na druhu. Okurky, cukety, tykve nebo rajčata si ji uchovávají 10 a víc let. Mrkev, petržel, papriky po dobu od 3 do 6 let. Loňská nebo předloňská semínka těchhle plodin proto můžete klidně použít, pravděpodobně budou v pořádku. Nejrychleji ztrácejí schopnost klíčit cibule, pažitka a pórek, ty jde vysít maximálně 2 až 4 roky po sklizni.
Použitelnost skladovaných semen ovlivňuje teplota a vlhkost při skladování. Semínkům svědčí sucho a chlad, proto je nenechávejte přes léto ve skleníku nebo přes zimu u radiátoru nebo naopak ve vlhkém sklepě nebo kůlně. Pokud se vám nechce starší sáčky se semínky vyhazovat a hodláte jim dát šanci, můžete si udělat domácí test klíčivosti. Do mělké misky dejte navlhčené vatové tampónky a na ně deset semínek. Nechte je nahoře na kuchyňské lince nebo na lednici, kde bývá tepleji. Pokud vám z deseti semínek vyklíčí osm, máte klíčivost 80 % a semínka jsou víc než v pořádku. Nesmutněte, že nevyklíčila všechna. To se nestane nikdy. Příroda to zařídila tak, že část semínek vyklíčí třeba až po několika letech a do té doby odpočívají schovaná v půdě. Kdyby totiž všechny semenáčky vyrostly najednou a zmrzly, jedna celá generace by byla pryč.
TIP: Neotevřená semena můžete skladovat i v lednici. Pokud jste už vnitřní ochranný sáček otevřeli, jde to taky, ale je potřeba zabalit je do igelitového sáčku a zalepit páskou, aby se k nim nedostala vlhkost.
