Jurajova zahrada bývala starým jabloňovým sadem, který léta rostl bez péče a postupně se proměnil v malou džungli. Když na pozemek s rodinou přišel, začal ho krok za krokem proměňovat – vznikla místa pro květiny, malé záhony i prostor pro dětské hry. Postupem času se ale měnily i potřeby rodiny, a tak s novým plotem a terasou přišla příležitost přemýšlet o zahradě znovu a jinak.

Díky online kurzu si uvědomil, že zahrada není jen o rostlinách, ale hlavně o zážitcích. I na menší ploše se mu podařilo vytvořit zákoutí, posezení s výhledem, dostat do zahrady vodní prvek a postavit skleník, který se stal její pomyslnou korunou. Většinu věcí si realizovali sami, a právě proto si zahradu užívají o to víc. Tráví v ní spoustu času, berou ji jako místo odpočinku a radosti – a když se hosté ptají, který zahradní architekt ji navrhoval, s úsměvem odpovídá, že tím „designérem“ byl vlastně kurz.

Juraj nápaditě vysazuje i jedlé rostliny tam, kam by je jiní možná nedali, a dokazuje, že i menší prostory lze využít naplno. Je vidět, že o své zahradě přemýšlí v souvislostech a hledá cesty, jak z ní získat co nejvíc – nejen esteticky, ale i prakticky. Například jako v případě jeho parádního skleníku. Ten je v uzavřené studentské skupině doslova legendou – zejména v zimě, kdy se v něm objeví vánoční stromeček. Je to krásný důkaz toho, že zahrada může být radostí po celý rok.