Rádi vidíme, že jabloně a malinovníky v českých a slovenských zahradách začínají doplňovat i dřeviny, které jsme kdysi vídali jen v parcích a volné přírodě. V posledních letech se totiž zvedl zájem o keře s jedlými plody a do popředí se dostaly keře, které jsme dlouho opomíjeli. Přitom oproti většině záhonkových ovocných rostlin mají tu výhodu, že je stačí jen vysadit a nechat růst

Poprosili jsme Elišku Mrhálkovou, autorizovanou krajinářskou architektku ateliéru Flera, aby pro vás vybrala několik zajímavých ovocných keřů a stromů, které sama ráda navrhuje do zahrad. Podmínkou bylo, aby dávaly chutnou úrodu a jejich pěstování bylo nenáročné. A jak už to u zahradních architektů bývá, doporučila nám takové, které jde v zahradě využít více způsoby – jako dominantní solitéry, součást větších keřových celků nebo jako stříhaný živý plot.  

Hlošina okoličnatá 

Drobné červené bobule hlošiny okoličnaté (Eleagnus umbellata) se skvěle hodí do pečeného čaje a marmelády. Jen je před otrháním nechte pořádně dozrát. Hlošinu si zamilujete pro její rychlý růst. Obzvlášť, pokud se vám zalíbila myšlenka živého plotu z rozmanitých keřů. Každou sezónu vám naroste o znatelný kus. Pokud chcete do zahrady nalákat ptáky, plody hlošiny jsou jednou z lahůdek, kterým spolehlivě neodolají. 

Elaeagnus umbellata Frucht
Hlošina okoličnatá

Zimolez kamčatský 

Zimolez kamčatský aneb kamčatská borůvka (Lonicera kamtschatica) je nenápadný keř, který dává velké modré plody podobné kanadským borůvkám. Ty chutí připomínají muchovník. Keř je tedy zajímavou alternativou k oběma rostlinám, které už v českých zahradách zdomácněly. Zrovna tento druh kvete poměrně brzy a první úrodu můžete čekat už v průběhu května. 

Nejlépe prospívá ve slunných částech zahrady. V našich podmínkách se mu obecně daří, je odolnější a dozrává i ve vyšších polohách. Nevyžaduje žádnou speciální péči. Na rozdíl od své kanadské kolegyně nepotřebuje vylepšit běžnou zahradní zeminu kyselejším substrátem. Jen mu dopřejte pořádnou výsadbovou jámu. 

Hloh velkoplodý

Majitelé zahrad s omezeným prostorem budou nadšení z velkoplodého hlohu (Crataegus pinnatifida ‚Big Mao-Mao‘). Plody tohoto menšího stromu vypadají jako třícentimetrová červená jablíčka. Kromě toho, že si na nich můžete pochutnat za syrova, dají se z nich usušit křížaly. Jejich konzumace má prý blahodárný vliv na oběhovou soustavu a dají se z nich vyrobit domácí léčivé tinktury. V zahradě udělá plno parády. Květem totiž připomíná naše domácí hlohy, jen je větší a nápadnější.

Temnoplodec černoplodý

Arónii neboli temnoplodci (Aronia melanocarpa ‚Nero‘) se bude dařit všude. Lesklé černé plody připomínají jeřabiny, mají příjemnou pikantní chuť a jsou plné vitamínů. Přidat je můžete třeba do marmelád, kompotů, pečeného čaje nebo jablečného moštu. 

„My zahradní architekti arónii rádi využíváme i pro její estetické vlastnosti,“ říká Eliška. „Tento keř nebo menší strom bujně kvete a jeho lesklé listy se na podzim zbarvují všemi odstíny červené a oranžové. Nemusí se nijak zásadně řezat nebo tvarovat. Pokud ovšem nechcete například tvarovaný živý plot.“

Aronia melanocarpa02
Temnoplodec černoplodý

Dřín obecný

Dřín (Cornus mas ‚Jolico‘) najdete v zahradách ateliéru Flera poměrně často, a to nejen kvůli jeho tmavě červeným plodům. Tento nenáročný vyšší keř se totiž skvěle uplatní jako rostoucí živý plot. Nepotřebuje skoro žádnou speciální péči a snese větší řez a tvarování. Plody jsou spíš trpké a jíst se dají, pokud dostatečně uzrají na slunci. V teplejších koutech naší republiky z nich pálí dřínovici. To jen tak pro inspiraci. 

Mišpulovník

Hlohomišpule nebo také mišpulovník (+Crataegomespilus) je strom, který svou podobou a plody připomíná peckovinu mišpuli obecnou. Plody jsou stejně jako klasické mišpule jedlé až po přemrznutí. Nastavit se jimi dají kompoty nebo povidla. V zahradě fungují jako praktická a ozdobná alternativa k ovocným stromům. Tento poměrně nízký strom rychle roste a do několika let po výsadbě vytváří košatou korunu s velkými strukturovanými listy a roztomilými bílými květy. Hlavní výhodou mišpulovníku ale je, že ovoce z něj neopadává a nezašpiní vám terasu.

Nastavte si upozornění na nové články

Podobné články

Méně barev, víc pohody. Ferdinand mapuje zahradní trendy 2026

Trendy mívají krátké trvání, ale ty, které pro letošek předpovídá zahradní designér Ferdinand Leffler, zůstanou dlouho. Předznamenávají totiž novou éru zahrad – klidných, harmonických a nenáročných, přesto úžasně uspokojivých pro jejich majitele.

„Už ani nemusíme jezdit na dovolenou,“ říká studentka Gabriela

„Perfektní práce se dřevem, výrazný dubový trám u ohniště, vkusně umístěné jezero, skvěle vyřešená trvalková výsadba i jednoduchá dřevěná kuchyně – to všechno vytváří prostor, ve kterém se člověk chce zdržet“, říká o zahradě studentky Gabriely Ferdinand Leffler.

Zahrada pro Tamaru a Tomáše Klusovi

Přijďte nahlédnout do zahrady, kde divoká příroda potkává pečlivý návrh: sad, zákoutí s lesním charakterem, kvetoucí louka a rozlehlé jezero — to vše v nové třídílné minisérii Flera TV o zahradě Tamary a Tomáše Klusových. První díl vychází ve čtvrtek 30. 10., další dva vyjdou postupně v následujících dvou týdnech.

„Kurz pro mě byl obrovskou úsporou času i nervů,” říká kurzistka Petra, vítězka soutěže Zahrada roku 2025

Jak se navrhovala zahrada s kurzem Žijte ve své zahradě? Zeptali jsme se absolventky kurzu Petry, která letos vyhrála soutěž magazínu iDNES Zahrada roku 2025. A co na zahradě oceňuje samotný Ferdinand?