Jak vidí Ferdinandovy zahrady sám Ferdinand Leffler?

O víkendu jsme mohli vidět poslední díl pořadu Ferdinandovy zahrady na České televizi. Šlo v pořadí o třetí sérii a Ferdinand se nám svěřil, jak si spolupráci s Českou televizí užil a v čem je aktuální série jiná. 

Třetí série pořadu Ferdinandovy zahrady je za námi. Jaký z ní máš pocit?

Považuju poslední sérii za vyvrcholení celého pořadu a mám ji nejradši. Povedlo se nám úplně nejvíc přiblížit tomu, co zajímá diváky. U první série se občas ozývaly reakce, že ukazujeme jen luxusní zahrady, na které ne každý dosáhne. Tentokrát jsme se snažili být co nejvíc praktičtí a návodní. V dílech zaznívají názvy rostlin a materiálů, aby si je každý mohl dohledat. Podle pozitivních ohlasů splnil pořad svůj účel. Mám radost.

První série pořadu se vysílala v roce 2017. Jak hodnotíš 5 let spolupráce s Českou televizí?

Za příležitost, kterou jsem od České televize dostal, jsem nesmírně vděčný. Spolupráce mi otevřela cestu k široké veřejnosti. Tím, že jsme mohli práci ateliéru Flera ukázat světu, se o nás hodně lidí dozvědělo. Zároveň to pro mě byla obrovská škola – moderátorská. Při natáčení první série jsem byl naivní. Myslel jsem si, že role moderátora je daleko snadnější. Když se dnes na díly podívám, neubráním se lehkému studu. Vidím tu křečovitost, jak jsem se snažil odříkávat připravené věty. Až později jsem přišel na to, že musím mluvit spatra o věcech, kterým rozumím a znám. Televize mě taky naučila, že mám omezený prostor, takže potřebuju vynechat balast a jít rovnou k věci, pokud mám divákům říct všechno, co potřebují slyšet. 

Co tě motivovalo dělat televizní pořad? 

Měl jsem kapelu a bavilo mě vystupovat před lidmi. Taky jsem rád v kontaktu se studenty. Když se objevila možnost vystoupit před kamerou, bylo to pro mě lákavé. Nejdřív jsem pořad bral jako výzvu, chtěl jsem si zkusit něco nového. Ale už v průběhu první a druhé série mi došlo, že mám příležitost ovlivnit pořadem svět. Ve Fleře se snažíme dělat zodpovědné a udržitelné zahrady. A pořad se stal místem, kde můžeme ukázat postupy, kterým věříme a které nám fungují v zahradách klientů. Motivací pro třetí sérii pak bylo připomenout každému, kdo má zahradu, že jeho zahrada je kus planety a že tím kouskem může pomoct přírodě i lidem.

TIP: Zajímají vás Ferdinandovy designérské začátky a jeho hodnocení českých zahrad? Přečtěte si rozhovor s ním o zahradních trendech. 

Jak moc rady v předchozích sériích zastarávají? Mohou se lidi stále něco naučit i ze starších epizod? 

Určitě ano. I proto jsem vděčný, že jsou předchozí díly pořád dostupné na iVysílání České televize, kde si je lidé mohou pouštět a čerpat z nich. Navíc každá série byla trochu jinak zaměřená. První série stála na inspiraci – co je v zahradě vůbec možné mít. Dominoval jí takový ten bydlící design prvků a kombinace záhonů, se kterými hodně lidí stále bojuje, přitom dokážou udělat velkou službu. V druhé sérii jsme šli cestou zelených pokojů, jak tomu říkám. Dívali jsme se na prostor zahrady hodně koncepčně. Ve třetí sérii si lidi zahrady realizovali sami. Chtěli jsme ukázat, že hodně věcí se dá vyrobit svépomocí. Tématem byla taky udržitelnost ve smyslu mít v zahradě jen to, co zvládnu udržovat a co mi dělá radost.  

Nová série se tímhle hodně vymykala. Proč ten posun?

Je to zrání designéra, řekl bych. Po škole je člověk omámený všemi těmi parádními a mnohdy i luxusními postupy, chce si je vyzkoušet a chce ukázat, že je umí. Až později začneš vidět hodnotu někde jinde. Uvědomíš si, že není důležité, jestli je terasa z travertinové dlažby, ale jestli je dost velká a na správném místě. Chci, aby lidi pochopili principy, díky kterým dostanou do zahrady zážitky. Jestli si pak udělají luxusní ohniště s designovými křesly nebo kolem jámy v zemi rozhází pařezy, je na jejich vkusu a možnostech. Důležité je, že okolo toho ohně sedí se správnými lidmi. A takhle se dá přemýšlet o každém venkovním pokoji.

Část zahrad si realizovali sami majitelé. Jak to ovlivnilo podobu konceptů? 

Koncept to neovlivnilo vůbec. Koncept je za mě svatý grál, musí být dokonalý a fungovat vždycky, z toho neustupuju. Jinak tomu bylo s navrženými postupy. Kdybychom realizaci zadávali firmě, navrhli bychom technicky složitější řešení. Když práci zadáváme čtyřčlenné rodině, které nemá zkušenosti a prostředky, vymyslíme řešení, které je pro ně udělatelné. To nás donutilo vrátit se zpátky ke kořenům a postupům, které nejsou zbytečně náročné a drahé. 

Ještě chci dodat, že koncept nemusí vždycky dělat zahradní architekt. Základem dobrého konceptu je, že si sedne celá rodina a společně se baví o tom, jak do zahrady dostat zábavu pro všechny členy domácnosti, včetně dětí a mazlíčků. 

Co by si diváci z pořadu měli odnést? 

Přál bych si, aby si diváci odnesli, že jsou nejlepšími možnými tvůrci svých zahrad a že mají dostatek odvahy, aby se do jejich proměn pustili sami. Také že zapálený laik je lepší než vytížený profík, který má na každý projekt jen omezenou časovou kapacitu. Koneckonců, cokoli si doma s rodinou vyrobíme vlastníma rukama, vždycky ponese i krásné vzpomínky, které překryjí případné nedostatky. A především, že promyšlený koncept je základ. Je v pořádku realizovat zahradu po etapách, pro někoho je to celoživotní koníček. Ale ve středu všeho musí být koncept. 

Jaké jsou vyhlídky na 4. sérii? 

Zatím je brzy o ní uvažovat. Ještě se z natáčení trochu sbírám a obdivuju celý produkční tým, který se už mezitím posunul na další projekty, za jejich schopnosti a houževnatost. Nezdá se to, ale připravit i „jen“ 8 dílů po zhruba 20 minutách znamená práci pro několik lidí na celé měsíce. Tu možnost ale nevylučuju. Uvidíme, co budoucnost přinese.  

3. série Ferdinandových zahrad v číslech 

• Na časosběrných kamerách jsme pořídili 1 400 hodin záznamu.
• 2 režiséři strávili přes zimu ve střižně víc jak 360 hodin, aby z těchto záznamů vytvořili 8 finálních dílů pořadu.
• V rámci castingu nám přišlo okolo 500 přihlášek.