Vyvýšené záhony jsou ideálním řešením pro dlážděné dvorky, terasy, a dokonce i panelákové balkony. Přesto je nejčastěji vídáme v zahradách. Důvod je prostý – jsou zkrátka praktické.
Díky jejich výšce nemusíte tolik ohýbat záda ani klečet v hlíně. Uspořádané v řadě vykouzlí v zahradě úhledný užitkový koutek se zeleninou a bylinkami. Pokud se jim dostane dostatek světla, mohou najít místo v úzkých průchozích pruzích kolem domu, kde by jinak byla trvalková výsadba. Zemina ve vyvýšených záhonech se rychleji zahřeje a zelenině se v nich obvykle dobře daří. To koneckonců platí o většině pěstebních nádob, pokud nezapomínáte zalévat.
Na druhu dřeva až tak (ne)záleží
Na vyvýšené záhony použijte prkna o síle zhruba 4 cm. Naši architekti dávají přednost modřínovému dřevu, které déle odolává vlhkosti a stárne pomaleji. Vystačíte si ale i se smrkovými latěmi nebo recyklovaným dřevem z palet. Levnější materiál seženete na pile nebo přes bazarové servery. Výběr dřeva je čistě na vašem vkusu a rozpočtu. Záhony můžete barevně natřít, pokud to styl vaší zahrady dovoluje.
Bez ohledu na druh a kvalitu, dřevo spojte dlouhými vruty. Časem začne pracovat, vlhkostí se kroutí a prkna se mohou vytrhat. „Celý záhon má takovou životnost, jakou životnost má ta nejnáchylnější část,” upozorňuje zahradní projektant Jirka Stiborek. „Ve chvíli, kdy se jedno prkno zkroutí a vytrhnete se, končí celý záhon.”
TIP: Životnost záhonu samozřejmě záleží na druhu dřeva, některé odolá vlhkosti lépe než jiné. Umístění hraje také roli. Záhon postavený na trávníku nebo na hlíně bude neustále v kontaktu se zemí a začne trouchnivět dřív než záhon umístění na terase nebo dlažbě.
Jak velký záhon postavit
Výšku záhonu necháme na vás. My považujeme záhon za vyvýšený už v případě, že má výšku jedno prkna. Obecně platí, že čím vyšší záhon, tím méně se k němu musíte ohýbat. Zajímavou možností pak může být záhon na nožičkách, jak je znáte ze skleníků a pod kterým jde skladovat dříví, květináče nebo zahradní vybavení.
Na co ale upozorníme je šířka. Musíte být schopní pohodlně obhospodařovat i střední části záhonu. Ze zkušenosti víme, že šířka do 120 cm je dobře použitelná. Pokud chcete k zahradničení přizvat děti, doporučíme rozměry kratší strany okolo 80 cm. Délku zase necháme na vás. Teoreticky můžete mít jeden záhon dlouhý několik metrů, stejně jako několik menších záhonů vedle sebe. Mohou být obdélníkové, čtvercové i rohové.
TIP: Hlavy šroubů zapusťte do dřeva a díry si předem vyvrtejte sukovníkem. Pak vruty nebudou ze dřeva vyčuhovat a vy se za ně zachytávat oblečením. Použijte větší maticové podložky a snižte riziko, že se prkna vytrhnou.
Fólie ochrání dřevo i dlažbu pod ním
Stěny záhonu obložte nopovou fólií. To je černá fólie s výstupky, díky kterým zůstane mezi fólií a dřevem vzduch a dřevo může po namočení, třeba při dešti nebo vydatné zálivce, zase vyschnout. Nopovou fólii můžete k truhlíku přichytit sponkovačkou několik centimetrů pod okrajem, zhruba v místech, kam bude sahat zemina.
Nopovou fólií vyložte i dno záhonu. Pokud ho postavíte na dlažbu nebo tesasu, vyložte dno ještě filtrační textilií (v obchodech ji najdete také pod názvy netkaná nebo separační geotextilie).
TIP: U vyvýšených záhonů z modřínového dřeva můžete nopovou fólii vynechat. Modřínové dřevo si totiž umí s vlhkostí obdivuhodně poradit. Když ale fólii použijte, prodloužíte tím životnost dřeva.
Namíchejte si vlastní substrát
Nezdá se to, ale vyvýšené záhony mají velkou kapacitu a naplnit je substrátem, obzvlášť když ho budete kupovat, se může prodražit. Přitom stačí zeminou naplnit jen zhruba poslední třetinu až polovinu záhonu. Dno vysypte zbytky ze zahrady, jako jsou klacky a větve z prořezávky stromů a keřů. Skvěle se osvědčily šišky, které možná používáte do kamen.
Zahradnický substrát si také můžete namíchat sami. Ideální poměr je ornice a kompost v poměru 1 : 1. Záhon naplňte víc, zemina si totiž sedne. Pomoct jí můžete rovnou při zakládání, zeminu v záhonu ušlapat a doplnit ji podle potřeby.
