30 rad a tipů, jak zvládnout sucho na zahradě. Odpovídají odborníci Ferdinand Leffler a Honza Nussbauer

Sucho, vysoké teploty a dlouhé týdny bez deště už nejsou na zahradě výjimečnou situací. Mění se proto i způsob, jakým zahrady navrhujeme, jak vybíráme rostliny a jak o ně pečujeme.

Jaké trvalky, trávy, keře a stromy zvládnou sucho? Jak často v horku zalévat? Co dělat, když trvalky začnou zasychat? A jak zahradu navrhnout tak, aby lépe zvládala extrémní počasí?

Na otázky na téma sucho na zahradě odpovídali studentům online kurzů Žijte ve své zahradě zahradní během speciálního live streamu designér Ferdinand Leffler a specialista na trvalky Honza Nussbauer.

Co je možné vysadit pod smrky a jiné jehličnany?

Ferdinand Leffler: Prostor pod vzrostlým smrkem patří k nejobtížnějším místům pro výsadbu. Je tam sucho, stín a silná konkurence kořenů stromu. Ostatně stačí se podívat do smrkového lesa, kde zpravidla téměř žádný podrost nenajdete.

Pokud je smrk vyvětvený a je pod ním dostatek prostoru, nemusíme se za každou cenu snažit místo osázet. Jednou z možností je například lehká dřevěná terasa položená tak, aby zbytečně nezatěžovala kořenový systém.

Pokud chceme pod smrkem zeleň, můžeme vyzkoušet odolné kakosty nebo břečťan. I tomu je ale dobré zejména po výsadbě pomoci zálivkou a případně přihnojením. Je potřeba počítat s tím, že jde o velmi náročné stanoviště.

Mohou na extrémně suchém místě nahradit trvalky okrasné trávy?

Honza Nussbauer: Samotná výměna trvalek za trávy problém nevyřeší. Trvalky i okrasné trávy mají druhy vhodné do různých podmínek. Základem je proto vybrat rostliny odpovídající konkrétnímu stanovišti.

Například dochan nebo ozdobnice by na velmi suchém místě strádaly. Existují ale trávy, které extrémně suché podmínky zvládají podstatně lépe. Patří mezi ně některé kostřavy, například kostřava atlasová, dále kavyl nebo sporobolus.

Pokud se na místě daří levanduli, berte to jako nápovědu pro další výběr rostlin. Vyzkoušet můžeme šalvěj lékařskou a jiné druhy šalvějí, yzop, oregano, saturejku a rostliny pocházející z podobných suchých stanovišť.

Jaké keře jsou vhodné do sucha?

Honza Nussbauer: I mezi keři najdeme druhy vhodné pro extrémně suchá stanoviště. Vyzkoušet můžete například perovskii nebo ořechokřídlec.

Ferdinand Leffler: Z větších keřů bych do sucha vybíral například dřín obecný nebo ruj vlasatou. Použít se dá také ptačí zob, který nemusíme pěstovat pouze jako stříhaný živý plot, ale může fungovat i jako volně rostoucí keř.

Do této skupiny patří také hlohy, některé šeříky a z menších keřů například tavolníky. Z růží stojí za pozornost odolné keřové druhy, například Rosa rugosa nebo Rosa glauca.

Opatrnější bych byl u muchovníku. Přestože bývá doporučován jako poměrně odolná dřevina, v posledních letech se u něj setkáváme například s problémy s padlím.

Jak navrhnout suchý slunný záhon?

Honza Nussbauer: Suchomilný záhon nemusí obsahovat desítky druhů rostlin. Dobře může fungovat i jednoduchá kombinace pěti druhů, která se v záhonu opakuje.

V jednom z našich slunných záhonů kombinujeme rozchodník, marulku a okrasný česnek s dvěma druhy trav. Strukturu vytváří pěchava podzimní a sporobolus.

Právě opakování stejného motivu dokáže vytvořit velmi působivý záhon a není potřeba jej komplikovat velkým množstvím různých rostlin.

S čím kombinovat rozchodníky v suchém záhonu?

Honza Nussbauer: Rozchodníky jsou velmi odolné rostliny, které jsou zajímavé během velké části roku. Zároveň jsou ale poměrně robustní. Mají sukulentní listy, silné stonky a výraznou, statickou strukturu.

Proto je dobré je v záhonu něčím odlehčit. Výborně fungují jemnější trávy nebo lehce kvetoucí trvalky, například marulka.

Místo jednoho osamoceného rozchodníku je také možné vysadit několik rostlin stejného druhu do větší skupiny. Výsledkem je jeden výrazný trs, který pak doplníme jemnější strukturou okolních rostlin.

Kolik trvalek vysadit na metr čtvereční?

Ferdinand Leffler: U trvalkových záhonů se nevyplatí na počtu rostlin příliš šetřit. Orientačně se můžeme pohybovat kolem devíti rostlin na metr čtvereční, samozřejmě podle konkrétních druhů.

Hustší výsadba pomůže půdu rychleji zakrýt. To je důležité nejen kvůli vzhledu záhonu a omezení plevele, ale také proto, že zakrytá půda méně vysychá.

Zajímavého efektu dosáhneme také tím, že jednotlivé druhy nesázíme po jednom. Sedm rostlin stejného druhu vysazených pohromadě může vizuálně působit jako jeden velký trs.

Jak často zalévat trvalky během horka a sucha?

Honza Nussbauer: Neexistuje univerzální pravidlo, podle kterého bychom měli všechny trvalkové záhony zalévat například jednou týdně. Každá zahrada má jiné podloží a jinou schopnost zadržovat vodu.

Zásadní pravidlo ale zní: zalévejte méně často, ale důkladně.

Každodenní krátké kropení často zvlhčí pouze několik milimetrů půdy. Voda se tak vůbec nedostane ke kořenům rostlin.

Můžete si udělat jednoduchý test. Po zalití vezměte lopatku a podívejte se, do jaké hloubky voda skutečně pronikla. Cílem je dostat vláhu přibližně do hloubky 15 až 20 centimetrů.

Podle typu půdy to může znamenat důkladnou zálivku jednou týdně, jednou za čtrnáct dní nebo u některých podmínek ještě méně často. Orientačně může jít například o 15 litrů vody na metr čtvereční.

Co dělat, když trvalky nezvládají sucho na zahradě?

Honza Nussbauer: To, že trvalky během extrémního horka vypadají unaveně nebo začnou zasychat, ještě nemusí znamenat, že o ně přijdeme.

V některých případech je můžeme ostříhat. Jakmile na konci léta klesnou teploty a zvýší se vlhkost, mohou znovu vytvořit nové listy.

Pokud se ale problém na stejném místě opakuje, je dobré zamyslet se nad samotným výběrem rostlin. Na výrazně suchém stanovišti bychom měli postupně přejít k druhům, které jsou na podobné podmínky přirozeně adaptované.

Jaké trvalky jsou vhodné do suché písčité půdy?

Honza Nussbauer: Dlouhé období sucha nejvýrazněji zasahuje zahrady s velmi propustnou půdou a písčitým podložím.

Na taková místa můžeme použít například šalvěje, marulky a rostliny středomořského charakteru. Dobře mohou fungovat oregano, saturejka, yzop, levandule, tymián nebo mateřídouška.

Právě rostliny přirozeně adaptované na suchá stanoviště mají podstatně větší šanci dlouhá období bez srážek zvládnout.

Které oblíbené trvalky naopak sucho na zahradě snášejí hůře?

Honza Nussbauer: Mezi rostliny, které delší období sucha rychle ukážou, patří například zahradní floxy nebo zápleváky. Začnou svěšovat listy, omezí kvetení nebo jim mohou květy zaschnout.

Rozdíly přitom existují i uvnitř jednoho rodu. Například oblíbená Echinacea purpurea potřebuje více živin a vody, zatímco některé botanické druhy echinacejí dokážou zvládnout podstatně extrémnější podmínky.

Zajímavou rostlinou do proměnlivého počasí je denivka. Dokáže poměrně dobře zvládat nejen období sucha, ale také opačný extrém v podobě dočasně velmi mokrého stanoviště.

To může být do budoucna stále důležitější vlastnost. Nejde totiž jen o to připravit zahradu na sucho. Potřebujeme rostliny, které dokážou reagovat i na situaci, kdy po dlouhém období bez deště přijde velké množství srážek během několika dnů.

Jak správně zalít trvalky při výsadbě?

Honza Nussbauer: Před výsadbou je důležité důkladně namočit kořenový bal rostliny.

Pokud vyndáme trvalku z kontejneru se suchým balem a zasadíme ji do suché půdy, následná zálivka může bal pouze obtéct. Voda se do něj nemusí dostat tak rychle, jak bychom očekávali.

Proto doporučujeme před výsadbou ponořit bal do vody a nechat jej opravdu nasáknout. Zejména během horkého počasí může malý kontejner vyschnout velmi rychle.

Jak vysoká má být vrstva štěrkového mulče?

Ferdinand Leffler: Aby minerální mulč skutečně plnil svou funkci, nestačí záhon štěrkem jen lehce posypat.

U minerálního mulče doporučujeme vrstvu přibližně 8 až 10 centimetrů. Pokud použijeme pouze dva nebo tři centimetry, jde spíš o dekoraci. Taková vrstva půdu dostatečně nechrání a navíc může komplikovat pletí.

Podobný princip platí také u organického mulče. I ten potřebuje dostatečnou vrstvu, aby mohl svoji funkci skutečně plnit.

Je vhodné mulčovat záhony čerstvě posekanou trávou?

Honza Nussbauer: Čerstvě posekanou trávu bych ve vysoké vrstvě přímo na záhon nedával. Bez dostatečného přístupu vzduchu může začít kvasit místo toho, aby se správně rozkládala.

Pokud chcete posekanou trávu jako mulč využít, je lepší ji nejprve usušit. Případně ji můžete v tenké vrstvě přidat například na vrstvu slámy.

Čerstvá tráva zároveň obsahuje poměrně hodně dusíku, takže při jejím nadměrném používání může dojít k nežádoucímu přehnojení rostlin.

Co se stane, když trvalky přehnojíme dusíkem?

Honza Nussbauer: Přebytek dusíku neznamená automaticky zdravější rostliny. Rostliny mohou začít velmi intenzivně růst do listů a vytvářet měkké a méně stabilní stonky.

Takové rostliny pak často potřebují oporu a zároveň jsou atraktivnější pro škůdce a náchylnější k chorobám.

U trvalkových záhonů proto není cílem maximální růst. Důležitá je vyvážená výživa a správný poměr živin.

Je potřeba trvalkové záhony hnojit?

Honza Nussbauer: Trvalkové záhony není potřeba intenzivně hnojit. Pokud máme opravdu chudou půdu a chceme použít organické hnojivo, volil bych takové, které má více fosforu a draslíku a méně dusíku.

Použít lze například granulované fermentované hnoje. U trvalek může být vhodný například slepičí hnůj, který obsahuje více fosforu podporujícího kvetení.

Jaké stromy zvládají sucho na zahradě?

Ferdinand Leffler: Výběr záleží na velikosti zahrady a prostoru, který strom v dospělosti dostane.

Do menší zahrady můžeme uvažovat například o javoru francouzském nebo javoru tatarském. Zajímavý může být také dřín obecný, hloh nebo některé stromy rodu Prunus.

Pro větší prostor můžeme sáhnout po javoru babyce nebo lísce turecké. Velmi zajímavou skupinou jsou také duby. Do středně velké zahrady může být vhodný například dub pýřitý, ve větším prostoru dub zimní.

Z dalších možností stojí za pozornost zelkova nebo dřezovec trojtrnný. Z jehličnanů jsou z hlediska sucha dobrou volbou borovice, například borovice lesní nebo borovice černá.

Proč má smysl sázet více druhů stromů?

Ferdinand Leffler: Při současných změnách klimatu nevíme s jistotou, kterým stromům se bude na konkrétním místě dařit za deset nebo patnáct let.

Proto se i v městských výsadbách stále častěji pracuje s více druhy stromů. Pokud jeden druh budoucí podmínky nezvládne, nepřijdeme najednou o celou výsadbu.

Stejný princip můžeme využít i na zahradě. Druhová pestrost je jedním ze způsobů, jak zvýšit její odolnost vůči budoucím změnám.

Jak navrhnout zahradu, aby se v létě méně přehřívala?

Ferdinand Leffler: Základem jsou stromy a co největší množství zelené hmoty.

Sucho na zahradě snížíte tím, že vysázíte více stromů a trvalek a omezujte rozsáhlé trávníky. Pomáhá také vodní hladina, která díky odparu ovlivňuje mikroklima zahrady.

Pokud můžete, omezujte velké zpevněné plochy, které se během horkých dnů rozpálí a následně teplo dál vyzařují.

Velký potenciál mají také pnoucí rostliny. Z relativně malého prostoru dokážou vytvořit velké množství zelené hmoty a například na fasádě domu mohou pomoci snížit jeho přehřívání.

Jak zlepšit velmi propustnou písčitou půdu?

Honza Nussbauer: U velmi propustné půdy je důležité zvýšit její schopnost zadržovat vodu.

Pomůže přidávání organické složky. U extrémně písčitých půd může být vhodné dostat do půdního profilu také jílovitou složku.

Cílem je upravit strukturu půdy tak, aby voda po zalití nebo dešti příliš rychle neodtekla do hlubších vrstev mimo dosah kořenů rostlin.

Co vysadit pod keře místo trávníku nebo holé půdy?

Honza Nussbauer: Pod keři nemusíme vytvářet klasický trvalkový záhon. Můžeme použít odolné půdopokryvné rostliny, jejichž úkolem je vytvořit souvislou vegetační vrstvu.

Výborný je například jahodník obecný, různé kakosty nebo na vhodných stanovištích barvínek. Použít můžeme také bergénie.

Do přírodnějších částí zahrady se hodí i hluchavky, pitulník nebo některé ostřice.

Takový podrost nemusí být složitý. Naopak může fungovat jako klidná zelená plocha, která kontrastuje s pestřejšími trvalkovými záhony.

Mohou se trvalky vysazovat pod ovocné stromy?

Honza Nussbauer: Ano. V naší zahradě máme trvalkami podsazenou většinu ovocných stromů.

Není potřeba se bát, že byste kvůli tomu nemohli sbírat spadaná jablka nebo ke stromu postavit žebřík. Pokud do podrostu vstupujete jen příležitostně, rostlinám krátkodobé sešlápnutí zpravidla neublíží.

Problém by nastal až při každodenním chození stejným místem, kdy bychom si v porostu postupně vyšlapali cestu.

Musí být podrost pod stromy a keři druhově pestrý?

Ferdinand Leffler: Nemusí. Právě jednoduchost může být v zahradě velmi působivá.

Velká plocha jednoho druhu, například jahodníku nebo barvínku, může vytvořit klidné místo mezi pestřejšími částmi zahrady. Oko si odpočine od množství barev a struktur.

Není potřeba mít každý metr zahrady zaplněný komplikovanou kombinací trvalek. I minimalistická výsadba může být velmi krásná.

Má být terasa u domu, nebo může být dál v zahradě?

Ferdinand Leffler: Pokud je podlaha domu například 80 centimetrů nad úrovní zahrady, doporučil bych u domu vytvořit menší terasu ve stejné výšce. Je to praktické místo, kam můžeme vyjít bez schodů třeba jen s kávou nebo čajem.

Hlavní pobytovou terasu bych ale klidně posunul o několik schodů níž přímo do zahrady.

Terasa nemusí být automaticky nalepená na fasádě. Když ji posuneme dál do zeleně, získáme větší soukromí a můžeme ji přirozeněji obklopit rostlinami. Zároveň si můžeme dovolit například samostatnou pergolu nebo konstrukci porostlou zelení, která nemusí architektonicky navazovat přímo na dům.

Vydrží botanické tulipány mezi půdopokryvnými trvalkami?

Honza Nussbauer: Ano, botanické tulipány mohou mezi půdopokryvnými trvalkami dobře prorůstat. Není ale dobré počítat s tím, že na stejném místě vydrží navždy.

Z vlastní zkušenosti vidím, že po několika letech mohou z výsadby postupně mizet.

Pokud hledáte opravdu dlouhověké cibuloviny, můžete sáhnout například po modřencích, sasankách nebo narcisech. Narcisy dokážou na jednom stanovišti vydržet desítky let.

Jaké vícekmenné stromy se hodí na venkovský dvůr?

Ferdinand Leffler: Na venkovský dvůr bych vybíral dřeviny, které nepůsobí příliš exoticky.

Velmi pěkná může být vícekmenná okrasná jabloň. Má drobné plody, které mohou na větvích zůstávat i během zimy. Použít se dá také muchovník nebo šeřík.

Naopak u výrazně exoticky působících dřevin bych byl ve venkovském prostředí opatrnější.

S čím kombinovat růže v moderním trvalkovém záhonu?

Honza Nussbauer: Osobně mám rád jednoduše kvetoucí růže, u kterých je vidět střed květu. Dobře se kombinují například s trávami, bílými šalvějemi, šantou nebo různými kakosty.

Při výběru doprovodných trvalek je dobré přemýšlet také o době kvetení. Růže mají první výraznou vlnu kvetení během června a na začátku července. Přes léto může přijít přestávka a další kvetení nastupuje například začátkem září.

Trvalkami proto můžeme doplnit právě období, kdy růže nekvetou.

Ferdinand Leffler: Růže se velmi dobře začleňují do přírodě blízkých trvalkových záhonů. Dřevitá struktura růžového keře a lesklé listy mohou být zajímavým kontrastem k jemnějším trvalkám a travám.

Pokud máme větší zahradu, můžeme si vytvořit i samostatný růžový „pokojíček“. Rozárium tak nemusí být oddělený formální prvek, ale může přirozeně zapadnout do celkového konceptu zahrady.

Proč sápa po výsadbě nekvete?

Honza Nussbauer: U sápy Russelovy je běžné, že první rok po výsadbě vytvoří především mohutné listy a vykvete až v následující sezoně.

Dokonce se může stát, že některý rok nevykvete ani starší rostlina. Může to souviset s průběhem počasí. Pokud je rostlina jinak zdravá, samotná absence květů nemusí znamenat, že děláte něco špatně.

Jak vyřešit živý plot a zároveň si zachovat dobré vztahy se sousedy?

Ferdinand Leffler: Živý plot nemusí automaticky vytvořit neprůhlednou stěnu podél celé hranice pozemku.

Můžeme si například ponechat místo, kde se sousedy dál přirozeně komunikujeme. Především ale doporučuji plánovanou výsadbu předem společně probrat.

Někdy se lze domluvit dokonce tak, že část společného živého plotu vysadí jeden soused a další část druhý. Nevzniknou pak dvě paralelní řady rostlin na každé straně hranice.

Soukromí je v zahradě důležité. Pokud potřebujeme některou její část opravdu odstínit, je v pořádku to sousedům vysvětlit a společně hledat řešení.

Dá se koupací jezero bez technologie postavit svépomocí?

Ferdinand Leffler: Biologické koupací jezero bez technologie už považuji za poměrně odbornou disciplínu. Nejde pouze o vykopání jámy, položení fólie a napuštění vody.

Pokud chcete jezero realizovat svépomocí, doporučil bych nechat si minimálně zpracovat odborný projekt. Ten by měl vyřešit tvar dna, použité materiály, rozvody a celý princip fungování jezera.

Samotnou realizaci potom můžete zvládnout svépomocí a ušetřit část nákladů. Odborný návrh a případně stavební dozor ale mohou zabránit chybám, které by se později napravovaly velmi obtížně.

Zahrada se musí umět přizpůsobit

Jedna věc se v odpovědích Ferdinanda Lefflera a Honzy Nussbauera opakovala znovu a znovu: podmínky v zahradách se mění a my na ně musíme reagovat.

Nejde jen o výběr několika „nezničitelných“ rostlin. Důležitá je práce s půdou, způsob zalévání, dostatečné zakrytí povrchu, stín stromů, omezení rozpálených zpevněných ploch i výběr rostlin podle skutečných podmínek konkrétní zahrady.

A pokud některá rostlina na vašem stanovišti opakovaně nefunguje, nemusí mít smysl ji vysazovat potřetí. Zahrada nám sama postupně ukazuje, čemu se v ní daří.

Ptejte se zahradních odborníků přímo

Tyhle otázky vznikly během livestreamu pro studenty našich online kurzů Žijte ve své zahradě.

Kurzem proto cesta k vlastní zahradě nekončí. Pro naše studenty pořádáme také živá vysílání, během kterých mohou řešit konkrétní problémy ze svých zahrad přímo s Ferdinandem Lefflerem a dalšími odborníky, se kterými ve Fleře spolupracujeme.

Protože jedna věc je naučit se principy dobrého návrhu zahrady. A druhá je mít se koho zeptat ve chvíli, kdy vám v červenci začnou schnout trvalky, nevíte, co vysadit pod starý smrk nebo přemýšlíte, jestli se právě na vaši zahradu hodí růže, levandule nebo úplně jiný typ výsadby.