Říká se, postarej se o půdu a ona se postará o tebe. U zeleniny to platí dvojnásobně. Protože ta nejšťavnatější rajčátka, nejpestřejší čili papričky a nejvoňavější bazalka mohou vyrůst jen ze země, o kterou je s láskou postaráno.
Péče o půdu přitom není žádná věda. Natálie Pokorná, zahradnice a lektorka kurzu Jedlá zahrada například nedá dopustit na jednoduchou trojkombinaci – kompost, rytí a vápnění. Návod, jak jimi „spravit půdu“ máte přímo tady.
Hnůj vs. kompost: co je lepší?
Hnůj má pověst nejlepšího hnojiva pro zeleninu. Zvlášť ho ocení plodová a košťálová zelenina a brambory. Ideální je čerstvý koňský hnůj – čisté koblihy bez slámy, v té by totiž mohly být herbicidy. Kravský hnůj použijte spíš uleželý, není tak agresivní a lépe se s ním pracuje. Hnůj přidávejte do záhonu jen na podzim, aby se přes zimu uležel, jinak by byl pro mladé rostlinky příliš silný. Přidáváme zhruba 10litrový kýbl hnoje na 1 m².
Pokud si nemáte komu říct o čerstvý hnůj, koupit si můžete hnůj granulovaný. Ten buď na jaře vmícháte do záhonu nebo ho hrst přidáte při výsadbě pod sazenice zeleniny. V případě rajčat nebo paprik, které jsou na živiny náročnější, můžete udělat oboje.
Kompost je nenahraditelný, protože jednak obohacuje půdu o dusík a jiné důležité prvky, jednak zlepšuje strukturu půdy. Kvalitní kompost si zvládnete udělat jednoduše doma z rostlinných zbytků z kuchyně a zahrady. Počítejte ale s tím, že bude záhon potřeba čas od času vyplít, protože domácí kompost bývá plný semen.
Alternativou je koupený pytlovaný kompost, kde tyhle starosti odpadají, a proto je skvělou volbou hlavně do skleníků. A pokud máte jen pár vyvýšených záhonů nebo nemáte vlastní kompost, pořídit se dá pytlovaná černozem nebo zkompostovaný hnůj. Natálie s oběma občas pracuje a má s nimi dobrou zkušenost.
Kompost není tak agresivní jako hnůj, takže ho do záhonu můžeme vmíchat víc. Základní dávka pro zeleninu je zhruba 20 l kompostu na 1 m². Kompost obvykle přidáváme na jaře, když záhon připravujeme na výsev a výsadbu.
Výměna půdy ve skleníku a vyvýšeném záhonu
Pokud se o půdu dobře staráte, každý rok ji pohnojíte a zryjete, neměla by výměnu potřebovat. Možná jste ale záhony „podědili“ nebo jen zemina není v takové kondici, jak byste si představovali. V tom případě odeberte asi 10 cm vyčerpané půdy svrchu a nahraďte ji kvalitním dobře uleželým kompostem. Novou a starou vrstvu pak důkladně promíchejte.
TIP: Postavte si vyvýšené záhony vlastníma rukama. Vše, co byste o nich měli vědět, včetně videonávodu, najdete v článku Jak se staví vyvýšený záhon
Založení záhonu bez rytí?
Jde to, ale připravíte se o výhody, které zrytí přináší. V půdě prokypřené a provzdušněné rýčem rostliny rychleji a hlouběji zakoření. Záhon zryjeme ideálně na podzim, když přidáváme hnůj, a to tak, že půdu otočíme svrchu dospod. Tím se vyčerpaná půda z povrchu smíchá se zbytkem zeminy. Půda pak přes zimu přemrzne a na jaře se dá snadno rozhrnout. Když nestihneme záhon zrýt na podzim, můžeme to udělat na jaře, když přidáváme kompost.
Jemné povrchové rytí nás čeká i během sezóny, kdy už máme vyseto a vysazeno, snižuje se tím totiž odpar vody. Půdu mezi rostlinami lehce nakypříme motyčkou, zhruba do hloubky 1–2 cm. Ideální doba na kypření je pár hodin po zálivce nebo dešti. Samozřejmě není potřeba kypřit po každé zálivce, ale když nekypříte vůbec, vznikne na povrchu půdy škraloup, který brání vsakování vody při zalévání.
Vápenění zeleninových záhonů
Zelenina patří k plodinám nejnáročnějším na vodu a minerální látky, zvlášť ta plodová a košťálová. Zeleninové záhony proto jednou za tři roky obohaťte vápenitým dolomitem. Jde o bílý prášek, který koupíte v zahradnictví nebo hobbymarketu. Záhon jím pocukrujete a počkáte si, až první déšť odvede svou práci a vápník spláchne do půdy. Vápnění provádějte až po přidání kompostu a zrytí záhonu.
