Přišlo jaro a my se rozhodli nechat se ohledně pěstování nachytřit od profesionální zahradnice Natálie Pokorné. Čekali jsme rafinované postupy a nějaká přísně střežená tajemství cechu zahradníků. Natálie nás ale zaskočila tím, že pěstování zeleniny a bylinek je opravdu jednoduché. Prý stačí nad tím moc nekoumat a nezanedbat základy.
Tohle jsou věci, které byste podle Natálie měli vědět o každém jednom kroku výsevu a výsadby jedlých rostlin – od předpěstování až po jednocení. Najdete tu taky několik tipů, jak si o pár měsíců prodloužit sezónu pěstování a sklizně. A zjistíte, jestli můžete použít semínka, která vám zbyla z loňska. Na to jsme se zeptali Petera Gajdoština, zakladatele e-shopu Dobrasemena.cz.
Předpěstování zeleniny
Kvůli předpěstování sazenic si nemusíte kupovat speciální sadbovače nebo výsevní misky, jsou sice užitečné a rostliny v nich obvykle dobře rostou, ale vystačíte si i s nevyužitými květináči nebo kelímky od másla a jogurtů. Záleží jen na vás, jak moc to na okně chcete mít hezké. Co se ale vyplatí koupit, je výsevní substrát. Je jemnější a lehčí než klasický zahradnický substrát a obsahuje méně živin, kterých sazeničky stejně tolik nepotřebují.
Obecně platí, že drobná semínka sypeme na zeminu a pak je jen lehce pocukrujeme asi 0,5 cm substrátu. Větším semínkům naopak vyhloubíme prstem důlek a lehce je přihrneme. „Každopádně, vždy se držte pravidla tvrdá postýlka, měkká peřinka. To znamená, spodní vrstvu substrátu umačkejte a vrchní přidávejte zlehka,“ prozrazuje svou mnemotechnickou pomůcku zahradnice Natálie.
Většina semínek nepotřebuje ke klíčení světlo, dokud se nerozvinou první lístky. Ze začátku je proto můžete mít i na chodbě, v komoře nebo koupelně bez okna. Potřebují ale vlhkost. Bez té nevzejdou. Ideální je občasná jemná zálivka nebo rosení rozprašovačem několikrát za den. V hobbymarketech se prodávají sadbovače s víkem, které udržují vlhké mikroklima. Podobně můžete výsadbovou nádobu překrýt sklíčkem nebo igelitovým pytlíkem.
Zbyla vám semínka z loňska?
Neotevřené sáčky se semínky klidně k výsevu použijte. „Semena si většinou udrží klíčivost i několik let,“ vysvětluje Peter Gajdoštin z Dobrasemena.cz. „Délku použitelnosti ovlivňují dva faktory – teplota a vlhkost v době skladování. Čím nižší teplota a vlhkost, tím delší je životnost semen. Pokud skladujete semena, mějte je proto v prostorách, kde nekolísá teplota a nenavlhnou.“ Pokud takové podmínky semínkům nedokážete zajistit, kupte si nové. Koneckonců, stojí pár korun.
Teplota při klíčení semen
Různé rostliny mají jiné nároky na teplotu nejen během růstu, ale dokonce už při klíčení. Zatímco paprice se bude dobře rašit při teplotách mezi 25 a 30 °C, pro salát je taková teplota už zbytečně vysoká, vystačí si s 20 °C. Na pytlících se semínky se vhodná teplota obvykle uvádí jen pro přímý výsev ven a u předpěstování optimální teploty nikdo moc neřeší.
I když příliš vysoká nebo naopak nízká teplota může ovlivnit klíčivost a snížit výsledný počet rostlinek, hlavu si s ní lámat nemusíte. Běžná zelenina a bylinky vám podle Natálie vyklíčí doma na okně úplně bez problémů a pro běžnou zahrádku jich budete mít víc než dost. Pozor jen, pokud vám okny profukuje. Třeba papriky nebo celer průvan nemusí, tak je raději dejte jinam.
First minute sklizeň ze skleníku
Máte vyhřívaný nebo alespoň temperovaný skleník? Prodlužte si o měsíc sezónu a vysejte si do něj už dnes salát a ředkvičky. Pochutnávat si na nich budete ještě dřív, než přijde na řadu výsadba do venkovních záhonů. „Stačí pár řádků,“ radí Natálie. „Když budete jednotlivé řádky vysévat s rozestupem 14 dní, budete mít po delší dobu zásobu menších šťavnatých ředkviček, které nestihnou dřevnatět.“
Přesně takový výsev ukazuje Natálie krok za krokem ve videu, které je mimochodem malou ukázkou z online kurzu Jedlá zahrada.
Pikýrování sazenic
Při pikýrování alias přepichování rozsazujeme sazeničky ještě předtím, než je finálně vysadíme na záhon. Děláme ho hlavně u rostlin, které rychle narůstají, jako jsou dýně, okurky nebo rajčata, které by jinak ve společnosti sourozenců zůstaly nedomrlé. Saláty naopak přepichovat nepotřebují a můžeme je vysazovat z původní výsevní nádoby. Pokud se nám některé sazenice příliš vytáhly, protože neměly dostatek světla, při pikýrování to dokážeme napravit tak, že je zasadíme hlouběji.
Rostliny při přepichování nikdy nevytahujeme silou ze země, protože bychom je mohli utrhnout. Místo toho je i s hlínou podebereme dřevěnou špachtlí, tužkou nebo třeba jídelními hůlkami. Pokud jsou sazenice propletené kořínky, šetrně je oddělíme a opatrně vložíme do nové nádoby se substrátem, do kterého jsme vyhloubili jamku. Nakonec rostliny přihrneme hlínou a jemně zalijeme. Substrát neumačkávejte, ať neponičíte kořínky. Mladým rostlinám prospěje, když necháte půdu mezi zálivkami trochu proschnout, ovšem ne tak, aby začaly uvadat.
Výsev a výsadba na venkovní záhon
Čas venkovních záhonů obvykle přichází v polovině dubna, kdy můžeme začít vysévat a vysazovat zeleninu a bylinky, které nejsou náchylné na chlad. S teplomilnými rostlinami počkáme až na polovinu května „po zmrzlých“. Jak u výsevu, tak u výsadby dodržujte uvedené spony (rozestupy mezi rostlinami). Jen tak dáte zelenině a bylinkám prostor vyrůst, jak potřebují.
Držte se také doporučení ohledně hloubky výsadby. Třeba rajčata, papriky a lilky vysazujte hluboko, aby si vytvořily silný kořenový systém. Pórky potřebují vysadit ještě hlouběji a několikrát za sezónu přihnout, abyste dostali dlouhý a krásně vybělený stonek. Naopak celer byste neměli v hlíně „utopit“ a mělo by mu koukat srdíčko.
TIP: Pěstujte zeleninu v tzv. smíšených kulturách, kdy na jeden záhon vysadíte více různých plodin. Nakombinujte spolu rostliny s podobnými nároky na půdu, které si ale nebudou příliš konkurovat. Dobrým příkladem takové kombinace je náš Záhon líného zahradníka.
Jednocení rostlin na záhonu
Jednocení je podobné pikýrování a jeho cíl je stejný – udělat zelenině na záhonu dostatek místa pro růst. Jednotíme většinou kořenovou zeleninu, jako je mrkev, řepa, ředkvičky, ředkev nebo petržel. Rostliny jednotíme buď v momentě, kdy vyklíčily, nebo to můžeme dělat průběžně a sklízet si vlastní baby kořenovku. Oboje bude mít dříve či později stejný výsledek – úhlédné řádky rostlin s optimálními rozestupy.
Dvousklizňové záhony
Zatímco některé druhy zeleniny a bylinek budeme mít na záhonu od dubna až do časného podzimu, jiné možná sklidíme už v květnu nebo červnu. Co pak s prázdným prostorem? Vysejte a vysaďte na místo sklizených plodin novou zeleninu. Ředkvičky a koriandr může v létě vystřídat rukola, hlávkový salát třeba mrkev a kedlubny nahradí keříčkové fazole. Kombinací je nepočítaně a můžete s nimi experimentovat. Vymyslete si je ovšem s předstihem pro případ, že vyžadují předpěstované sazenice.
TIP: Natálie Pokorná takových kombinací zeleniny a bylinek pro dvousklizňové a celoroční záhony vymyslela víc než třicet. Všechny jsou dostupné v online kurzu Jedlá zahrada.
